Spolehlivé zdroje informací – jak najít důvěryhodná data?

Jak vypadá spolehlivá informace?

Při posuzování spolehlivosti informací je třeba věnovat pozornost řadě aspektů. Patří mezi ně především:

• aktuálnost – nalezená data by měla být opatřena datem zveřejnění; samotný obsah na dané webové stránce musí také odpovídat současnému stavu poznání a být průběžně aktualizován;
• autorita – nad důvěryhodnými texty nebo pod nimi obvykle najdeme jméno a příjmení autora; navíc jde o osobu s odpovídajícími, formálně potvrzenými kvalifikacemi, které ji opravňují vyjadřovat se k danému tématu;
• přesnost – obsah článku musí být přesný a podrobný; důležité je také, aby odpovídal úrovni autorových znalostí;
• dostupnost – nalezené informace by měly být zpřístupněny tak, aby je bylo možné využít vždy, když je to potřeba;
• úplnost – důvěryhodné články obsahují dostatek dat k získání úplných a vyčerpávajících znalostí o daném tématu;
• správnost – spolehlivé informace bývají zpracovány správně nejen po odborné stránce, ale také jazykově, stylisticky, pravopisně a interpunkčně;
• relevance – získaný obsah by měl mít pro své příjemce skutečný význam.

Při posuzování pravdivosti informací hraje klíčovou roli také spolehlivost sdělení. Znamená to, že konkrétní data obsahují prvky potvrzující jejich pravdivost a autentičnost.

Jak najít spolehlivé zdroje informací?

Ověření důvěryhodnosti získaných informací je složitý proces. V jeho rámci bychom si měli položit několik praktických otázek:

• Je uveden zdroj původu informace? Články s důvěryhodnými údaji bývají obvykle opatřeny bibliografií.
• Kdy byla informace zveřejněna? Spolehlivý zdroj uvádí datum publikace a případně také datum aktualizace.
• Kdo je autorem publikace nebo vlastníkem webu? Vyplatí se navštívit sekci „O nás“ – často v ní najdete informace o autorech i instituci, která web provozuje.
• Lze danou informaci ověřit v jiných zdrojích? Získaná data je vhodné porovnat s odpovídajícími informacemi z obecně uznávaných důvěryhodných zdrojů, například encyklopedií a slovníků.
• Citují danou informaci další autoři? Pokud ano, lze s poměrně vysokou pravděpodobností předpokládat, že je důvěryhodná, a tedy stojí za využití.
• Jaká je koncovka domény? Pomoci může také posouzení doménové koncovky: .gov (vládní instituce), .edu (vzdělávací instituce), .org (nezisková organizace), .com (komerční subjekt), .cz (české weby).

Při ověřování informací je vhodné věnovat pozornost také objektivitě textu. Důvěryhodné články obvykle představují různé pohledy na danou situaci. Jejich obsah je napsán klidným, emočně nezabarveným tónem. V takových publikacích jsou fakta jasně oddělena od názorů a nadpisy odpovídají obsahu následujících odstavců.

Vědecké databáze jako spolehlivé zdroje informací

Mezi nejznámější mezinárodní vědecké databáze patří například:

• PubMed – anglickojazyčná databáze s články z oblasti medicíny a biologie, kterou provozuje National Center for Biotechnology Information;
• Web of Science (WoS) – platforma obsahující bibliografická data, abstrakty a informace o citovanosti vědeckých publikací;
• ScienceDirect – databáze, která bezplatně zpřístupňuje abstrakty dokumentů; úplné texty článků lze získat po uhrazení předplatného;
• Scopus – interdisciplinární databáze abstraktů a citací z recenzovaných zdrojů, kterou vytváří nakladatelství Elsevier;
• JSTOR – mezinárodní digitální databáze akademického obsahu mimo jiné z oblasti humanitních a společenských věd, vzdělávání a historie;
• DOAJ – adresář recenzovaných časopisů s otevřeným přístupem z různých vědních oborů;
• HeinOnline – internetová platforma nabízející rozsáhlé právní zdroje, například časopisy, právní předpisy a vládní dokumenty;
• Google Scholar – vyhledávač odborné literatury, který umožňuje dohledat články, knihy, zprávy a disertační práce z různých oborů.

Další spolehlivé zdroje informací

Důvěryhodných webových stránek je navzdory očekávání velmi mnoho. Patří mezi ně například:

• Český statistický úřad – oficiální zdroj statistických údajů o společnosti, ekonomice a dalších oblastech veřejného života;
• Národní knihovna České republiky – instituce zpřístupňující katalogy, odborné zdroje a rozsáhlé knihovní fondy;
• Kramerius – digitální knihovna s historickými knihami, novinami, časopisy a dalšími dokumenty;
• Eurostat – statistický úřad Evropské unie poskytující srovnatelná data o evropských zemích;
• OECD – zdroj ekonomických, sociálních a environmentálních statistik a analýz;
• WHO – Světová zdravotnická organizace zveřejňující ověřené informace a statistiky z oblasti veřejného zdraví;
• Wikipedia – může být užitečným výchozím bodem při rešerši, zejména díky odkazům a bibliografii. Zdroje uvedené na konci článků je však vždy vhodné ověřit, protože samotná Wikipedia není považována za vědecký zdroj;
• Monitly – nástroj vytvořený společností Content Writer, který zpřístupňuje aktuální grafy týkající se různých společenských a ekonomických témat. Data pocházejí z oficiálních zdrojů.

Posuzování důvěryhodnosti zdrojů a práce copywritera

Využívání spolehlivých zdrojů informací je velmi důležité pro autory různých textů, nejen odborných. Týká se také copywriterů, kteří pracují na zakázkách pro konkrétní firmy nebo organizace.

Copywriter však při své práci jen zřídka vychází z ověřených vědeckých zdrojů. Mnohem častěji využívá veřejně dostupný obsah nalezený na internetu, a proto je při rešerši tak důležitá obezřetnost. Ne každá informace z první stránky výsledků vyhledávání je důvěryhodná – vyplatí se porovnávat data z několika nezávislých zdrojů a věnovat pozornost jejich aktuálnosti, užitečnosti a původu.