Google Scholar – co to je a jak ho používat?

Co je Google Scholar?

Díky němu můžeme při zadání stejných slov jako do běžného vyhledávače Google najít vědecké studie, které by se ve standardní verzi vyhledávače kvůli horšímu umístění zobrazily až na vzdálených stránkách.

V Google Scholar můžeme najít abstrakty vědeckých publikací nebo jejich plné verze, pokud jsou dostupné, a také vědecké zprávy, referáty, odborné práce či patenty.

Jde o rozsáhlou databázi, ve které si poradí i začátečník. Do vyhledávacího pole zadáme klíčová slova nebo fráze, které nás zajímají. Nejlepší je zadávat jednotlivé, poměrně specifické fráze. Obecné výrazy povedou k velkému množství výsledků, z nichž mnohé pro nás mohou být zbytečné.

Pohyb ve vyhledávači je velmi intuitivní a v levém postranním panelu máme k dispozici několik filtrů, které nám usnadní práci. Nejprve můžeme zvolit období, které nás zajímá, protože při zadání obecných klíčových slov se mohou zobrazit publikace i z konce 19. století.

Dále můžeme výsledky seřadit podle relevance, tedy podle shody se slovy, která hledáme. Další možností je vyhledávání ve všech jazycích nebo pouze ve vybraném jazyce, například v češtině či angličtině. Poslední, často opomíjenou možností je vyhledávání patentů a citací. Pokud hledáme konkrétní vědecké studie, je obvykle nejlepší tuto volbu zrušit.

Google Scholar je obzvlášť užitečný pro lidi, kteří se neorientují v anglických klíčových slovech, protože velmi dobře vyhledává české publikace. Jejich nabídka je poměrně rozsáhlá, takže je téměř jisté, že najdeme studie, které nás zajímají. Vyhledávač také umožňuje vytvářet upozornění, díky nimž můžeme sledovat témata, která nás zajímají.

Další možnosti

Google Scholar nabízí kromě samotného vyhledávání publikací také několik velmi užitečných funkcí. U každé publikace najdeme ikonu hvězdičky a citace, počet citací, související články a všechny verze. Vpravo od článku se, pokud je dostupná jeho verze ve formátu PDF, zobrazí označení „PDF“. Po kliknutí se soubor začne stahovat.

První ikona, tedy hvězdička, umožňuje přidat články do knihovny v našem účtu Google. „Moje knihovna“ se nachází vpravo, hned pod ikonou účtu Google. V knihovně najdeme všechny články označené hvězdičkou. Můžeme upravovat bibliografické údaje dokumentů nebo je exportovat do formátů BibTeX, EndNote, RefMan a CSV.

Další ikonou je uvozovka s funkcí „citovat“. Díky ní můžeme vytvořit citaci dokumentu v bibliografických stylech MLA, APA a ISO 690 pro programy BibTeX, EndNote, RefMan a RefWorks. Hned vedle se nachází funkce „Citováno“, která umožňuje zjistit, kým byl daný článek citován. Velmi podobnou možností jsou „Související články“.

Funkce „Citováno“ a „Související články“ nám umožňují najít podobné články, aniž bychom museli Scholar dále procházet – další informace najdeme právě zde. Poslední možnost „Všechny verze“ zobrazí každou dostupnou verzi daného článku.

Pokročilé vyhledávání v Google Scholar

Pro pokročilejší uživatele jsou v Google Scholar k dispozici další možnosti vyhledávání, které zpřesní získané výsledky. Málokdo si však uvědomuje, že Scholar nabízí také rozšířené vyhledávání. V levém horním rohu se nachází ikona tří vodorovných čar, tedy nabídka Menu. Po kliknutí na ni najdeme možnost „Pokročilé vyhledávání“, pomocí které můžeme výsledky zúžit. Můžeme určit, zda se má klíčové slovo objevit v celém textu, nebo pouze v názvu, a také vyhledat práce konkrétního autora.

První pole „Najít články se všemi slovy“ umožňuje použít operátor AND, což znamená, že vyhledá obě zadaná slova, která se společně objeví v textu nebo názvu. Přítomnost obou slov je podmínkou zobrazení výsledku. Další pole „Najít články s přesnou frází“ umožňuje použít několik slov jako jeden výraz. Třetí pole „Najít články s alespoň jedním z těchto slov“ používá operátor OR, takže zobrazí výsledky obsahující alespoň jedno ze zadaných slov. Čtvrté pole „Najít články bez těchto slov“ využívá operátor NOT, který vyloučí nežádoucí klíčové slovo.

Pod vyhledávacími poli můžeme zvolit, zda se mají hledaná klíčová slova objevit v názvu, nebo v textu publikace. Páté pole umožňuje vyhledat práce konkrétního autora, do šestého můžeme zadat název konkrétního vydavatelství a poslední pole slouží k vyhledání publikací z určitého období.

Stačí Google Scholar k nalezení zajímavých publikací?

Scholar je vhodný především pro začátečníky a studenty, nejlépe se však hodí k vyhledávání velmi konkrétních informací. Hlavním problémem je značná selektivita zobrazovaných článků, takže nalezení potřebných informací může vyžadovat určitý čas. V jiných vyhledávačích, například ScienceDirect, můžeme výsledky zúžit podle typu publikace, kterou hledáme. To je zvlášť užitečné, když hledáme různé druhy informací k jednomu tématu.

Představme si, že píšeme článek o úloze vitaminu D v imunitním systému. Článek musí být podrobný, takže nejprve chceme popsat, co vitamin D je, odkud pochází a jak probíhá jeho kožní syntéza, a teprve potom vysvětlit jeho vliv na imunitní systém.

Při hledání v pokročilejších vyhledávačích můžeme po zadání klíčového slova „vitamin D“ omezit výsledky například na encyklopedie. V nich najdeme základní informace a popis kožní syntézy. K popisu úlohy vitaminu D v imunitních reakcích se nám naopak budou hodit samotné výzkumné a přehledové články.

Nakonec můžeme vyhledat metaanalýzy týkající se konkrétních infekčních onemocnění a koncentrace vitaminu D v krvi. Google Scholar to neumožňuje. Po zadání klíčových slov „vitamin D“ a „infectious diseases“ se zobrazí celá řada různých publikací, z nichž možná vybereme jen několik užitečných.

Vraťme se znovu k příkladu s vitaminem D. Když do vyhledávače zadáme pouze heslo „vitamin D“, pravděpodobně se zobrazí několik obecných publikací o vitaminu D. V dalších výsledcích však uvidíme souvislosti, jako je vitamin D a cukrovka nebo vitamin D a kardiovaskulární onemocnění. Díky tomu získáme přehled o tématu a zjistíme, jak široké mohou být funkce vitaminu D.

Pokud jste začátečník, tento průvodce by vám měl pomoci s vyhledáváním v Google Scholar. Nebojte se používat pokročilé možnosti, které vám výrazně usnadní práci. Mezi další užitečné databáze z oblasti medicíny patří například ResearchGate, ScienceDirect nebo PubMed.